1969 – Obnova názvu Gymnázium a realita normalizace

Neúnosnost tříleté SVVŠ nakonec v prosinci 1968 vyústila k přijetí nového zákona o středních školách. Byl obnoven tradiční název gymnázium a škola se rozšířila na čtyři postupné ročníky. První „čtyřletí“ studenti maturovali v roce 1973.

Vrcholem roku 1969 se staly říjnové oslavy 50. výročí založení Státní české reálky v Šumperku. Přípravy na oslavy trvaly několik měsíců a samotná slavnost byla pečlivě připravena. V den otevřených dveří navštívily budovu stovky abiturientů, nechyběli ani předváleční maturanti. Jubileum ústavu bylo zakončeno společenským večerem v Klubu ČSD dílen.

Ke změně ve vedení školy došlo ve školním roce 1971–72, kdy do funkce ředitele nastupuje prof. Vratislav Drtil. Dosavadní ředitel školy, prof. Oldřich Skládal, odešel do důchodu.

Počátek 70. let změnil poměry nejen ve školství, ale změnami měla projít celá společnost. Převahu nabývají normalizační síly. Je nutné se držet směrnic květnového pléna ÚV KSČ, jimiž si husákovské vedení strany dalo za úkol „vyvést naše národy z krize“. Obrat v politické situaci vyjadřuje také organizování povinného odběru stranického tisku Tvorby, Tribuny a Rudého práva.

Už od roku 1971 jsou závěry ÚV KSČ týkající se pedagogické práce uváděny v život. K obnovení autority KSČ měla sloužit soutěž „Co víš o KSČ a československém komsomolu“. Soutěž masově probíhala na školách v celém okrese a měla zvýšit zájem o dějiny KSČ. Jinou kvalitu získávají besedy SČSP, které jsou posíleny účastí zástupců sovětské posádky. Obzvlášť „bohatá“ byla náplň Měsíce československo-sovětského přátelství. Počínaje vývěskami, výstavkami sovětských knih a děl sovětských malířů. Kuriózní byly večery u samovaru či besedy se sovětskými ženami.

Ke sledovaným činnostem studentů patřila korespondence s žáky ze SSSR, z lidově demokratických států i ze Slovenska. Přesto, že si někteří studenti dopisovali, nelze tvrdit, že by se jednalo o masovou akci.

V následujících letech dochází k upevnění normalizačního směru, profesoři i studenti byli nuceni studovat stranický dokument „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti“. V plném proudu se ocitly politické pohovory s profesory, jež se týkaly tzv. „krizového období“. Novinkou normalizace je zavedení povinného školení učitelů-nestraníků – IPV (ideově politická výchova). Křivdy normalizačního období se dotýkaly především těch žáků, kteří trpěli za „viny“ svých rodičů. Tak se řada nadaných studentů musela u přijímacího řízení rozloučit s možností studovat na střední, případně vysoké škole.

Pokud chtěli být absolventi úspěšní, museli se v průběhu studia zapojit do činnosti Svazu socialistické mládeže, proto účast v SSM dosahuje znovu takřka sta procent. Od poloviny 70. let se zvyšuje zájem o lékařské a pedagogické fakulty, ale stranické orgány vyvíjejí tlak na školu s cílem zvýšit podíl studentů na technických vysokých školách.

Gymnázium se snaží udržet a rozvíjet dřívější tradice. Pokračuje vydávání časopisu Host do školy, každoročně je pořádán ples gymnázia, nově vzniká dálkový pochod Šumperk-Návrší-Šumperk. Pod vedením prof. Ladislava Müllera vzniká školní orchestr, taktéž je neobyčejně činný Literární kruh, který organizuje besedy se zajímavými hosty (Miroslav Horníček, František Kožík…) nazvané Černá hodinka“. Studenti stabilně dosahují výborných výsledků ve sportovních soutěžích. V soutěžích recitace svými výkony vynikla Valerie Zawadská, která se v letech 1975–76 stala vítězkou Wolkrova Prostějova. Pořádaly se také jazykové soutěže, úspěchu dosáhly studentky Dana Kimrová a Dáša Vlková, které obsadily 1. a 2. místo v krajském kole Olympiády ve francouzském jazyce v letech 1975/76 a 76/77 – pod vedením prof. Berčukové.

I nespočetné „povinně-dobrovolné“ brigády považovali studenti spíše za zpestření a mnohdy docela vzrušující zážitek. Kdo by ještě dnes nezavzpomínal na bramborové nebo lesní brigády! Určitě si absolventi dodnes pamatují na zimu v roce 1979, ve které byly řádné vánoční prázdniny zahájeny 22. prosince a s krátkým přerušením trvaly až do 29. ledna. Důvodem nečekaného prodloužení byly silné mrazy a nedostatek uhlí.

Od školního roku 1979–80 nastoupil do funkce ředitele školy PhDr. Jiří Černý, ředitel V. Drtil odešel do důchodu. Normalizační vlna ve společnosti částečně opadla, gymnázium to však příliš nepocítilo. Naopak byly zahájeny pravidelné rozhlasové aktuality a na fotografiích ze školních oslav stále převládá modrá barva svazáckých košil a tváře stranických funkcionářů.

Školní rok 1980-81 znamená pro školu jakoby návrat na začátek 60. let realizací projektu „Další rozvoj československé výchovně-vzdělávací soustavy“. Do učebních plánů gymnázia byl zařazen předmět ZVOP (základy výroby a odborné přípravy). S přihlédnutím k podmínkám regionu se vyučovalo strojírenství, průmyslová chemie, organizace a ekonomika, stavebnictví. Tímto projektem byl absolvent gymnázia určen nejen pro studium na vysokých školách, ale i pro výkon náročných dělnických povolání. Nově vzniklý předmět měl usnadnit uplatnění těm, kteří nepokračovali ve studiu na vysoké škole. Znamenal ovšem polytechnizaci výuky a tím gymnázium částečně pozbylo charakteru školy připravující své studenty pro vysokoškolské studium. Značným ulehčením pro chod školy a v neposlední řadě i pro studenty bylo zrušení bloku odborných předmětů v roce 1990, což znamenalo obnovení hudební a výtvarné výchovy.

V květnu 1985 zemřela ve věku 36 let prof. Zdenka Hřebíčková, která na šumperském gymnáziu působila od roku 1974. Ve své sportovní kariéře dosáhla významných úspěchů, byla reprezentantkou Československa v lehké atletice. Od tohoto roku je na její památku pořádán Memoriál Z. Hřebíčkové v lehké atletice pro družstva dívek.

V průběhu školního roku 1986-87 byl z funkce ředitele odvolán PhDr. Jiří Černý, na jeho místo byl dosazen prof. Ladislav Soural.

Profesoři školy se snažili získávat zájemce z řad studentů k řešení různých olympiád či pro zpracování dílčí problematiky z oblasti přírodovědné a společenskovědní formou „Středoškolské odborné činnosti“ (SOČ). V rámci SOČ si studenti osvojovali řadu návyků, které nebyly zanedbatelné pro jejich průpravu k dalšímu vysokoškolskému studiu. Tak můžeme v průběhu 80. let zaznamenat pěkná umístění studentů našeho gymnázia v celostátním kole SOČ. Zde uspěli v roce 1983 Z. Morávek (obor úspora energie), Pavel a Šárka Mátlovi (ochrana a tvorba životního prostředí), v roce 1984 vynikla v oboru chemie Ivona Chroustová, ve fyzice studenti Pavel Januška a Libor Vaněk. V kulturní oblasti byla největším úspěchem účast Heleny Chalupové a Ondřeje Sokola na Wolkrově Prostějově v roce 1989.