Výpočetní technika na GŠ v posledních pěti letech (1999)

Včera…

V prvních dnech roku 1994 jsme začali v učebně výpočetní techniky s instalací sítě Novell. Od roku 1988 v ní bylo instalováno 10 počítačů typu XT v síti FELAN, jimž jako server sloužil PC AT286 s harddiskem o kapacitě 40MB, který nahradil původní server XT s pevným diskem. V předmětu informatika a výpočetní technika jsme do té doby učili základy DOSu, dosové manažery a textový editor T602. V programování VISPASCAL a Turbo Pascal.

V učebně byly nainstalováno osm počítačů 386DX40 – tzv. holátek, tedy bezdiskových stanic a server v konfiguraci PC486/2-50, s operační pamětí RAM 16MB a harddiskem 540MB, Novell 3.12 pro 50 uživatelů. S těmito počítači dosluhovalo i posledních sedm XTéček, pracovali jsme pod DOSem a ve Windows for Workgroups.

Na podzim téhož roku škola zakoupila dalších 12 počítačů 386DX40, které jednak nahradily pomalá XTéčka a počítače se také začaly šířit do kabinetů a pracoven. Byly instalovány v pracovnách ředitele školy, zástupců, v kanceláři a v některých kabinetech. Vysloužilá ještě funkční XTéčka jsme nainstalovali do další učebny, v níž sloužily žákům školy v jejich volném čase.

Kabeláž sítě jsme provedli svépomocí (kolega Lajšner a já), ve škole je nataženo asi 900 metrů koaxiálního kabelu. Na jaře roku 1994 jsme o víkendech byli zcela určitě „největší vrtáci“ – nejvíce zabrat nám daly betonové stropy v přístavbě, naopak docela snadno jsme třikrát prošli 110 cm tlustou zdí mezi starou budovou a přístavbou.

V květnu roku 1997 přišel čas na vylepšení srdce celé sítě – serveru. Byl vybaven v té době rychlým procesorem PENTIUM 166MHz, 64MB RAM a dvěma SCSI disky Barracuda o kapacitě 4,3 GB. Rovněž síťový operační systém Novell byl povýšen na verzi 4.

Ve školním roce 1997/8 se informatika vyučovala ve dvou učebnách, do druhé bylo zakoupeno šest počítačů s procesorem P75 a byla doplněna třemi PC486 z učebny první. Stará Xtéčka již dosloužila. Současně byla škola připojena na Internet tím nejjednodušším způsobem – pomocí modemu k jedinému počítači. I tak však bylo možné ukázat možnosti a poskytnout základní přístup ke všem službám Internetu.

Na podzim roku 1998 se začala psát další stránka života sítě Novell na škole. Přibyly čtyři PC s procesory Celeron 266 a operačním systémem Windows98, rok staré PC P75 dostaly pevné disky a také Windows98, všechny starší počítače (386, 486, P75) se dočkaly zvětšení operační paměti. Změna dělení tříd opět pouze na poloviny způsobila, že výuka běžela v jediné učebně výpočetní techniky na patnácti počítačích.

Finanční situace na závěr roku 1998 dovolila zakoupit 24-portový hub 10/100Mb a změnit instalaci v učebně výpočetní techniky z koaxiálního kabelu na kroucenou dvojlinku. Počítače s celerony tak vytvořily malé „hnízdo“ FAST-Ethernetu s desetinásobnou rychlostí. Rovněž připojení na Internet doznalo výrazného vylepšení.

 

Dnes…

V lednu 1999 již byly všechny kabinety školy vybaveny počítači, i když v některých ještě chybí lokální tiskárny. V kanceláři školy je však k dispozici všem učitelům tiskárna laserová, na učebně výpočetní techniky je inkoustová barevná tiskárna na formát papíru A3.

Od února 1999 máme k Internetu připojenu celou školní síť prostřednictvím mikrovlnného pásma. Každý žák školy a samozřejmě také učitelé mají svoji internetovskou adresu, někteří žáci přicházejí do školy kolem sedmé hodiny a občas je musíme z učebny výpočetní techniky vyhánět i v pět odpoledne. O velkých přestávkách si chodí žáci (spíše dívky) vyřizovat svou mezinárodní korespondenci, žáci nižšího gymnázia si zase raději v odpoledních kroužcích hrají.

 

Zítra…

Starost o výpočetní techniku je neustálé shánění financí, neboť nic nestárne tak rychle jako nový počítač. Pomocí sponzorských darů vytváříme skupinu počítačů (samozřejmě připojených do sítě), které mají žáci k dispozici mimo učebnu výpočetní techniky ve svém volném čase. Dále probíhá v rámci možností školy stálé vylepšování stávajících strojů, nákup nových.

Ještě v tomto roce s jedním z našich absolventů nainstalujeme pro zájemce na stávající počítače jako alternativu operační systém LINUX, s nímž se budou moci seznámit ve volném čase.

Tak jako nyní užíváme pero, tužku či kalkulačku, budeme záhy používat i Internet. Naši žáci si již nyní chystají své vlastní webové stránky, jistě se někteří časem zapojí do mezinárodních projektů.

 

Na závěr:

I když gymnázium není škola, na níž by počítače byly nejdůležitější, mají naši žáci v této oblasti velmi dobré podmínky. A řekl bych, že si to všichni i uvědomují a chovají se podle toho. Za celých pět let jsem se nesetkal s jediným případem záměrného poškození nebo krádeže vybavení, na nové stoly pod počítači nikdo nečmárá, zapomenuté věci čekají v učebně na svého majitele.

Výpočetní technika resp. programování jsou specifické v tom, že stírají věkový rozdíl – osmnáctiletý maturant se může vyptávat o šest let mladšího sekundána na ovládání hry, zkušenosti s jiným programem. Také učitel se může ve chvilce stát tím, kdo se od svých žáků něčemu přiučí – nikdo nemůže přece vědět všechno, zvláště ne v oboru, který se rozvíjí takovým tempem. A navíc mají počítače jednu velmi dobrou vlastnost – aniž by nás káraly, známkovaly či zesměšňovaly, vždycky provedou přesně to, co po nich chceme. Občas (tedy každý den) si tak my učitelé i se svými žáky uvědomíme, že se ne nadarmo říká – „chyba sedí u klávesnice“.

 

RNDr. Radomír Strnad

 

 Zdroj: Almanach k 80. výročí založení školy (1999)