Úvodní slovo ředitele Františka Haderky

Úvodní slovo ředitele Františka Haderky z Almanachu 1931

 

Objemné památníky, jež vydávají o svých jubileích české střední školy na Moravě, ty nejstarší i ony, které teprve nedávno dosáhly své padesátky, zůstanou navždycky skvělým svědectvím o jejich významu pro národní, kulturní i hospodářský vývoj kraje, jemuž byly určeny.

Nejsevernějšímu cípu severní Moravy se dostalo české střední školy teprve v roce po převratu, z rukou osvobozeného národa československého. Vznikla jako dílo lásky a porozumění celého národa pro zesláblou větev tam pod Jeseníky a dáno jí do vínku býti svorníkem českého živlu na Šumpersku po stránce národní, po stránce pak kulturní i hospodářské vésti český lid svého kraje výchovou schopného dorostu k lepší budoucnosti.

Ve dvanáctém roce svého trvání vstoupilo šumperské české reálné gymnasium do nového, účelného a krásného stánku. Dávajíc o tom všem, kdož dovedou rozuměti, radostnou zprávu, podává vedle obrazu svého nového útulku i skromný přehled aspoň některých rysů své činnosti. Skromný, neboť vyslalo své první maturanty do života teprve v roce 1926. Znalému oku však bude jeho účast v životě kraje patrna i ze stručných zmínek. Mapka okrsku a seznam abiturientů mluví také.

Osvobozený národ dal chudičkému Šumperku to, co jej sama vedlo výš a k svobodě: dal mu školu, a to takovou, jakých není mnoho v republice. Není náhoda, že právě školu: v nápravu věcí lidských školou věří náš národ již od dob Komenského a věci Ducha miloval – často nikoli na okamžitý svůj prospěch — vždy více než hmotu …

Vzácný dar, učiněný republikou důvěřivě, bez výhrad, zavazuje. Nikoli snad jen k pouhé vděčnosti. Zavazuje obdarované k takovému vzepětí sil na prospěch národa a státu, jaké jest úměrno velikosti a významu daru.

Zavazuje žactvo, aby neopomnělo kráčeti v životě vždy výš, k lepšímu, aby nezapomnělo, kdo mu školu daroval a k čemu do ní chodí.

Zavazuje profesory, aby dali škole své nejlepší: ať není krásná a moderní jen po zevnějšku, ale ať jest naplněna duchem, jenž z ní učiní ozdobu středního školství v republice!

Zavazuje také české rodiče i širší českou veřejnost na Šumpersku k tomu, aby se kolem školy semkla, podporovala ji v jejich snahách a měla k ní důvěru a lásku.

Spojí-li své úsilí všickni tito činitelé, pak budou z českého reálného gymnasia v Šumperku vycházeti budoucí občané mravní a zdatní, státu a národu oddaní, schopní boje i obětí pro ideje, za nimiž šli dějinami jejich předkové. Pak z něho budou vycházeti dobří lidé, praví národovci, kteří, vyrostše na pomezí, budou uměti skutkem sloužiti své vlasti, přejíce v Husově smyslu pravdy každému. Pak odtud půjde do života dorost, jenž nikdy nezapomene, že denně vídal cestou do školy pomník největšího žijícího syna svého národa, toho, jenž zvítězil s heslem »Pravda vítězí« — T. G. Masaryka.

 

Zdroj: XII. výroční zpráva Státního reálného gymnasia v Šumperku (1931)