Mimořádná porada profesorského sboru 28. 11. 1945

Protokol č. 2

 

o mimořádné poradě profesorského sboru státního reálného gymnasia v Šumperku, konané dne 28. listopadu 1945 za předsednictví referenta ústavu, zem. školního inspektora Josefa Širokého. Přítomen byl celý profesorský sbor.

 

Při zahájení porady vyslovil zem. šk. inspektor své potěšení z toho, že je referentem obnoveného ústavu v Šumperku a připomenul důležitost politických změn, které souvisejí s naším osvobozením. Při tom vzdal dík p. presidentu Dr. Ed. Benešovi a spojencům, především Sovětskému svazu, Spojeným státům americkým a Anglii za naše osvobození.

 

Nejdůležitější části porady byla obšírná zpráva, ve které p. referent ústavu vyložil směrnice pro práci ve škole i mimo školu. Je to především nutnost zachovávati košický program naší vlády a spolupracovati na jeho uskutečnění.

 

Novými předměty jsou ruština a politická výchova. Při vyučování ruštině jest tendence naučiti žactvo hovorové mluvě, čtení a psaní. Ruština sama, jakožto příbuzný slovanský jazyk, nečiní žactvu zvláštních potíží, pouze azbuka je nezvyklá. Doporučuje se, aby si profesoři, zvláště němčináři, vykonali lektorskou zkoušku z ruštiny, jak se místy již stalo, popřípadě aby

si rozšířili aprobační skupinu o ruštinu.

 

Úkoly politické výchovy jsou dosud na různých ústavech a u různých učitelů různě chápány. Polit. výchova se klasifikuje jako jiné předměty a jsou již pro ni sestaveny osnovy. Na zdejším ústavě se jí vyučuje dobře. Programem je a/ výchova k státnosti, b/ výchova k snášenlivosti vzhledem k různým politickým nebo národní stanoviskům. Mají se odstraniti vzájemné půtky a nedorozumění.

 

Věci profesorského sboru. – Je nutno zachovávati autoritu vnitřní i vnější. Vnitřní autoritu u žáků si profesor může a má získati jednak svými vědomostmi, jednak svým vystupováním a jednáním. Má se státi žákům vzorem, který by je sváděl k napodobení. Vnější autoritu u občanstva si získá veřejným působením na poli kulturním, sociálním nebo regionálním, což je ostatně jeho vlasteneckou národní povinností.

 

Rodičovská sdružení. – Činnost rodičovských sdružení jest různě chápána rodiči, učiteli, žáky a nadřízenými úřady. Úkolem rodičovského sdružení je podpora školy a ředitelství školy. Proto má býti dbáno toho, aby se do výboru dostali pokud možno vhodní členové, kteří tento úkol mohou zvládnouti. Pro rodič. sdružení budou vydány stanovy a má vzniknouti organisace, spojující jednotlivé sdružení. Dosud je činnost rod. sdružení prováděna na každém ústavě v jiném duchu. V cizině /např. v Anglii/ je více vědomí pospolitosti mezi ústavem a jeho absolventy, což se projevuje nejen sjezdy absolventů, ale hlavně podporou ústavu bývalými žáky. Toto vědomí pospolitosti mělo by býti i u nás pěstováno.

 

Návštěva kin jako součást vyučování není dosud úředně stanovena; pokud se tak děje, má se jí vždy využíti didakticky, aby se nestala pouhou zábavou.

 

Výchova žáků a klasifikace. – Výchova na vyšším stupni je těžší než na stupni nižším pro větší různost předcházející přípravy žáků. Předním úkolem je sjednocení vědomostí, což se děje v každém předmětu individuelně. Předměty, které začínají látku od začátku, např. deskr. geometrie ve tř. 7, mají úkol snadný. Hůře je tomu u předmětů, kde se v látce pokračuje, na př. v latině. Tam je nutno probrati nejprve podstatné části učiva 3. třídy /asi do pololetí/ a pak zkráceně učivo třídy 4. Podobně v kreslení ve 3. nebo 4. třídě a jiných předmětech.

 

Vyučování mateřskému jazyku, které bylo u mnohých žáků zcela zanedbáno, nutno prováděti ve všech předmětech, aby se odstranily mezery ve znalostech. Na př. mají-li si žáci něco zapsati do svých poznámek, mělo by se to současně napsati na tabuli.

 

Osnovy pro jednotlivé předměty budou vydány.

 

Nejožehavějším problémem středoškolské práce je otázka klasifikace. Souvisí s tím bytí či nebytí žáků i pověst ústavu. Je nutno vzíti v úvahu mnoho okolností: dosavadní návštěva školy, chuť k učení, sociální poměry a j. Nelze ovšem dáti příznivou známku tam, kde by to znamenalo snižování úrovně školy. Žák musí umět alespoň určité minimum toho, co bylo z učebné látky probráno. Při neúspěchu je třeba žáka přesvědčiti, že dostal nedostatečnou známku zaslouženě.

 

Poté se rozpředla debata o tom, jak se na střední škole osvědčují žáci z měšťanských škol.

 

Prof. Dr. Pospíšil je ve 3. a 4. tř. s jejich prací v latině spokojen, v 5. tř. se tito žáci snaží doplniti si znalosti soukromě. Prof. Pliska: žáci z obecných škol v nižších třídách jsou velmi slabí v matematice. Prof. Ing. Minks: v nižších třídách nelze rozdíl dobře posouditi pro malý počet žáků přišlých ze středních škol na náš ústav. Prof. Dr. Jersák: na průmyslové škole se lépe uplatňovali žáci ze středních škol, i když si donesli horší známky. Prof. Kožnárek: na učitelském ústavě byli lepší žáci, kteří přišli z měšťanských škol. Zem. šk. insp. Široký vysvětluje tento poznatek přísnějším výběrem žáků z měšť. škol na učitelských ústavech. Prof. Skládal praví, že měšťanské školy mají velmi různou úroveň a jejich žáci nejsou proto stejně připraveni. Prof. Cenek pozoruje u žáků z měšť. škol na našem ústavě lepší chuť k učení. Prof. Konečný vysvětluje tyto úspěchy tím, že na naši školu přišli z měšť. škol jen žáci lepší, kteří nemohli na střední školu dříve. Prof. Dvořák soudí, že nelze činiti ukvapené závěry, neboť zde rozhoduje píle a inteligence jednotlivých žáků, ať již přišli z kterékoli školy. Tím byla debata ukončena.

 

Ke konci porady zodpověděl p. referent ústavu řadu dotazů jednotlivých členů prof. sboru.

 

Prof. Dr. Jersák se táže, co činiti se žáky válkou poškozenými, jestliže jsou ve vyšších třídách a neprospějí.

Odpověď: Nedoženou-li látku z nižších tříd do konce škol. roku, propadají a mají třídu opakovati. Zatím nemají býti klasifikováni, ale mohou se dobrovolně hlásiti ke zkouškám z jednotlivých předmětů. Neprospějí-li při takové zkoušce, dostanou lhůtu až do konce školního roku.

 

Prof. Kalivoda se táže, mají-li tito žáci vykonati dodatečné zkoušky i z těch předmětů, kterým se učí pouze v nižších třídách.

Odpověď: Ano, komisionelní zkoušky a je třeba o nich založiti protokol.

 

Prof. Konečný se táže, jak klasifikovati ve 4. tř. latinu.

Odpověď: Žáci postupující musí býti klasifikováni, ostatní nikoli. Doporučuje se, aby si docent zapisoval známky soukromě.

 

Prof. Khun se táže, budou-li letos maturity.

Odpověď: Referent se domnívá, že budou, neboť není důvodu, proč by nebyly.

 

Prof. Cenek se táže, co činiti s žákyní, která přišla do 6. tř. z polské školy a neovládá češtinu.

Odpověď: Přijmouti ji podmínečně do konce škol. roku, jako je tomu u žáků válkou poškozených.

 

Prof. Dr. Pospíšil se táže, jaké zkoušky musí vykonati absolvent obchodní akademie, chce-li studovati práva.

Odpověď: Úlevy pro abiturienty jiných typů kol jsou individuelní. Ať se informuje v Brně na právnické fakultě, zda ho vezmou s doplňovací zkouškou. Jinak musí dělati doplňovací maturitu.

 

Dr. Pospíšil se dále táže, může-li býti ponechán na ústavě žák, který byl za války v německé škole a byl členem Hitlerovy mládeže. O vyučování jeví zájem.

Odpověď: Hoši z pohraničí, kteří byli ke vstupu do něm. školy donuceni, mohou do naší školy přejíti.

Další debaty o této otázce se zúčastnil též prof. Kožnárek, který je třídním onoho žáka a správce ústavu Šmilauer. Usneseno prozkoumati blíže okolnosti, vztahující se na tento případ.

 

Prof. Dvořák se táže, může-li se po náležitém výkladu látky koncem hodiny nadiktovati stručný obsah/succus/učiva. Za tištěné archy požaduje tiskárna velké částky a žáci je pak odmítají kupovati.

Odpověď je kladná.

 

Prof. Konečný se táže, jak řešiti otázku tajemníka na ústavě.

Odpověď: Bude to člen sboru, který bude míti 19 vyučovacích hodin.

 

Prof. Ščudla se táže, lze-li přeřaditi žáka z 1. tř. do 2. tř., když má k tomu předpoklady věkové i vědomostní.

Odpověď: Musí zůstati v 1. tř. do konce škol. roku. Jen tehdy, jde-li o omyl, je možné přeřazení.

 

Prof. Dr. Jersák se táže, je-li možno při vyučování používati německých pomůcek /mapy, obrazy/.

Odpověď: Ano, pokud jsou nezávadná.

 

Na otázku prof. Ščudly, může-li býti odpolední dívčí tělocvik rozdělen do dvouhodinovek, odpověděl p. referent kladně.

 

Prof. Cenek: Je možno obdržeti od školních úřadů zálohu na stěhování?

Odpověď: Bude učiněn dotaz v účtárně.

 

Nakonec se táže prof. Khun, je-li třeba pro nákupy do profesorské knihovny schválení od zem. škol. rady.

Odpověď je záporná.

 

Na ukončení porady poděkoval správce ústavu p. referentovi za návštěvu a poučení a vyslovil přání, aby p. referent na zdejší ústav opět brzy zavítal.

 

 

V Šumperku dne 28. listopadu 1945.

 

Zat. správce: František Šmilauer

Zapsal: Karel Brtek