Mezinárodně-politický úvodník ke školnímu roku 1960-1961
Je za námi školní rok 1959/60, rok přeplněný významnými událostmi. Některé z nich jsme očekávali, jiné přišly samy, vyplynuly z našeho života, práce i potřeb naší společnosti.
I v novém školním roce se připravujeme na uskutečnění řady akcí. Na prvním místě z nich stojí 40. výročí založení slavné Komunistické strany Československa. Jakou aktivitu, kolik závazků a kolik projevů vděčnosti, oddanosti a lásky vyvolá tento den!
Oslavíme rovněž závěr naší druhé pětiletky, o níž již nyní můžeme s hrdostí říci, že nás přivedla zase dále na cestě ke splnění nejsmělejších tužeb našeho lidu. A nástup do třetí pětiletky bude jistě neméně slavný.
Také do života škol tento školní rok mocně zasáhne. Čekáme vydání nového školského zákona, který položí základy nové, socialistické škole.
A máme plné právo naši školu nazývat takto! Vždyť tento školní rok je prvním v socialistickém státě – v Československé socialistické republice. A socialistickou je naše škola i tím, že všemu žactvu budou letos poprvé poskytnuty zdarma učebnice a školní pomůcky.
Rok od roku jsme blíže svému cíli – socialismu. Nechť práce tohoto školního roku k jeho dosažení rovněž přispěje.
Světové události.
V průběhu školního roku jsme byli svědky událostí, které nás na jedné straně mohly naplnit radostí, na druhé však v nás vzbuzovaly rozhořčení, pobouření, ba i odpor. Bude nejlépe si je připomenout.
Plné naše sympatie jistě vzbuzovala činnost N. S. Chruščova a jeho upřímná snaha po zachování míru jako první podmínky pro rozvoj socialistického tábora. Pro posílení vztahů mezi státy vykonal N. S. Chruščov v čele delegace SSSR státní návštěvu ve Finsku od 1. 9. 1960. Dne 31. 5. 1961 přibyl i k nám do ČSSR, kde se zdržel do svého odjezdu do Vídně ke schůzce s presidentem J. Kennedym. Největší kus práce ve prospěch všeho lidstva však vykonal v Americe na Valném shromáždění OSN, kam odjel 9. 9. 1960 na palubě lodi Baltika. Dne 23. 9. 1960 přednesl jako vedoucí delegace SSSR svůj velký projev – deklaraci v kolonialismu a současně nové návrhy na odzbrojení a uzavření smlouvy o odzbrojení.
Kus práce vykonala na půdě OSN i naše delegace vedená prvním tajemníkem KSČ a presidentem republiky soudruhem Antonínem Novotným. Delegace odletěla 18. 9. 1960 do New Yorku naším letadlem spolu s delegací polskou, kterou vedl Wladyslav Gomulka. 21. 9. 1960 pronesl náš president v OSN svůj projev, v němž jednak přivítal nově přijaté členské státy, jednak jim nabídl pomoc a spolupráci se všemi státy socialistického tábora. Pro rozvoj našich styků s Kubou bylo významné setkání Antonína Novotného s Fidelem Castrem, k němuž došlo 26. 9. 1960. Naše delegace se vrátila do vlasti 11. 10. a na shromáždění v Praze dne 14. 10. podal president Novotný zprávu o činnosti naší delegace a dosavadních výsledcích. Z nich zvláště nutno považovat za úspěch pokrokových sil přijetí deklarace o kolonialismu /12. 10. 1960/. Sovětský návrh došel manifestačního přijetí, kdežto návrhy USA, tlumočené 22. 9. v projevu presidenta Eisenhowera, zapadly bez ohlasu.
Za úspěch mírumilovných sil nutno považovat i vznik dalších států v Africe. 28. 11. 1960 proklamovala svou nezávislost Mauretanie a 27. 4. 1961 Siera Leone. Republiky Ghana, Gvinea a Mali vytvořily 24. 12. 1960 Unii afrických států.
Málo potěšitelný však byl vývoj události v Kongu. Nerozhodnost Rady bezpečnosti OSN, která resolucí z 12. 9. 1960 se obracela na Kasavuba a Lumumbu, způsobila, že situaci zkomplikoval svým převratem samozvanec Mobutu, který provedl vojenský puč a oba představitele státu 14. 9. 1960 sesadil. Konžská krise vyvrcholila tím, když byl Lumumba 1. 12. 1960 zajat Mobutovci a po svém útěku znovu uvězněn a se svými druhy a spolupracovníky Mpolem a Okitem byl předán do Katangy Tschombem a tam byli všichni tři 11. 2. 1961 zákeřně zavražděni. Avšak již 13. 12. 1960 se ujal řízení konžských záležitostí místopředseda Lumumbovy vlády a jeho stoupence Antoine Gizenga, který přenesl sídlo zákonné vlády do Stanley-Ville a odtud vedl další akce za zachování celistvosti Konga.
Politická půda však byla žhavá na mnoha místech na zeměkouli. 11. 11. 1960 došlo k pokusu o vojenský převrat ve Vietnamu, 14. 12. 1960 pak v Etiopii. 22. 4. 1961 došlo k vojenskému puči generálů v Alžíru a 31. 5. 1960 byla vyhlášena rasistická republika Jižní Afrika, která tak přestala být dominiem britské říše.
Spravedlivé rozhořčení v celém socialistickém táboře vyvolal pokus o ozbrojenou intervenci na Kubě. 15. 4. 1961 podnikla americká vojenská letadla zákeřný útok na Kubu. Na tento vpád odpověděla kubánská vláda mobilisací, protože se daly očekávat další akce. A opravdu 17. 4. 1961 došlo k ozbrojené invasi na půdu Kuby. Ovšem odhodlaný lid Kuby zahnal interventy, vycvičené a vyzbrojené za americké peníze, do močálů a 20. 4. 1961 celou akci likvidoval. Štvavá propaganda, která tvrdila, že interventi mohou počítat s pomocí Kubánců, splaskla. Snad se už poučili, že kubánský lid to myslí se svou samostatností a socialismem vážně. Mohli také poznat, že v socialistických zemích má hrdinné obyvatelstvo Kuby věrné zastánce.
Radostné pocity nám přinesly i další úspěchy SSSR v dobývání vesmíru. Stále další a těžší kosmické lodi vzlétaly z půdy Sovětského svazu. Nejlépe snad to ukáže tabulka:
- 12. 1960 – 3. kosmická loď – 4563 kg – 2 psi a další živočichové – zanikla
- 3. 1961 – 4. kosmická loď – 4700 kg – Černuška + další živočichové – přistála
- 3. 1961 – 5. kosmická loď – 4695 kg – figurina člověka – přistála.
Dalšími velkými událostmi bylo vypuštění dosud nejtěžší družice Země o váze 6483 kg /4. 2. 1961/ a později automatické meziplanetární stanice k Venuši /12. 2. 1961/. Všechny tyto pokusy razily cestu k tomu okamžiku, kdy opustí naši pevninu první člověk a dá se na vesmírnou pouť. K tomu došlo 12. 4. 1961 a celý svět strnul v úžasu, když sovětská tisková kancelář TASS oznámila, že na palubě kosmické lodi Východ odstartoval v 09,07 hod. MČ a v 10,55 na předem určeném místě přistál po úspěšném obletu Země sovětský člověk, komunista major Jurij Alexejevič G a g a r i n. Jeho let jsme v přímé reportáži poslouchali školním rozhlasem a telegramem jsme vyjádřili svůj obdiv a úctu všem těm, kteří se na tomto úspěchu podíleli. Dne 14. 4. 1961 podal J. A. Gagarin hlášení o svém výkonu N. S. Chruščovovi v Moskvě a za svůj průkopnický čin byl vyznamenán Zlatou hvězdou hrdiny SSSR, Leninovým řádem a byl mu udělen titul Letec kosmonaut. Celý svět mu blahopřál a zval, aby mu tlumočil přímo své uznání.
První stát, který J. A. Gagarin navštívil, byla naše republika a z rukou presidenta republiky obdržel 20. 4. 1961 Zlatou hvězdu hrdiny socialistické práce. A odtud počínala pak jeho cesta až do Brazílie a na Kubu.
V táboře kapitalistických států však byly jiné starosti. I zde sice uskutečnili pokus o vyslání člověka do kosmického prostoru. Byl to však jen let po balistické dráze do výše 185 km a na vzdálenost 486 km. Poslední stupeň balistické střely řídil major Shepard a let se uskutečnil po několikerém odložení 4. 5. 1961. Více pozornosti však věnovali zkouškám atomových zbraní na Sahaře, kde Francie zkoušela i pro své spojence z NATO. K 3. výbuchu atomové pumy došlo 27. 12. 1960 a ke 4. výbuchu dne 25. 4. 1961.
V průběhu roku došlo ke změně ve vedení vlády USA. 8. 11. 1960 byl novým presidentem USA a předsedou vlády zvolen průmyslník John Kennedy, který po slavnostním uvedení v úřad vystřídal 20. 1. 1961 dosavadního presidenta Eisenhowera. Nastoupil na presidentský stolec jako 35. president Spojených států severoamerických. Jeho nástup nebyl předznamenán zrovna nejlepší situací, protože odstupující president se svou vládou mu zanechal několik nepříjemných záležitostí. Jednou z nich byl pokus o vojenský převrat ve Vietnamu, k němuž došlo 11. 11. 1960. Dalo se však doufat, že nový president projeví realističtější postoj k světovým událostem, na nichž závisí zachování míru. Proto také došlo ve dnech 3.- 4. 6. 1961 ve Vídni k rozhovorům mezi N. S. Chruščovem a J. Kennedym. Rozhovory měly pouze charakter informativní. Přesto se však oba státníci vyjádřili, že byly prospěšné a pomohly objasnit názory obou stran na různé problémy.
Sympaticky jsme uvítali i rozhodnutí vlády NDR, která 13. srpna provedla rozhodnou akci pro posílení a zabezpečení své svobody. Rychlost, ukázněnost a pohotovost celé akce ukázaly, že vláda NDR má širokou a masovou podporu německého lidu.
Byl to i v mezinárodní politice velmi rušný rok, v jehož průběhu se ukázalo, že mírové síly ve světě vzrůstají, sílí a nabývají převahy. Jim patří zásluha za to, že byl zachován světový mír, i když na jednotlivých místech přerostly místní nepokoje v lokální války. Vždy v nich bylo možno vytušit vliv imperialistů a jejich očekávání, že budou počátkem většího konfliktu. Politika tábora míru, representovaná leninskou politikou Sovětského svazu, slavila ve všech těchto případech úspěch.
Vnitřní události.
Do světových událostí nesporně patří i olympijské hry, které trvaly od 8. do 11. 9. 1961. Chceme zde však vzpomenout jen těch našich úspěchů, které spadají časově do školního roku 1960/61. Zlaté medaile získali v tomto období veslaři Kozák a Schmid /2. 9./, Němeček v rohování /5.9./ a Bosáková ve sport. gymnastice /9. 9./. Na druhých místech se umístily a stříbrné medaile vybojovaly Zátopková v hodu oštěpem /1. 9./ a družstvo sportovních gymnastek /8. 9./. Bronzovou medaili nám přivezl rohovník Němec /5. 9./. Dne 11. 9. byly olympijské hry slavnostně zakončeny. K nim dlužno ještě dodat, že se jich jako divák zúčastnil i učitel naší školy s. Josef Vepřek.
Z významných sportovních událostí ještě zaznamenáváme získání titulu mistra světa v letecké akrobacii ing. Bezákem /2. 9./ a titul mistrů Evropy v hokeji, který získalo naše mužstvo na turnaji ve Švýcarsku /12. 3./. Zůstalo 2. neporaženým celkem a pro toto umístění bylo rozhodující utkání s SSSR, které jsme vyhráli 6:4 /8.3./.
Naše republika pokračovala nadále v úsilí o navázání přátelství s mírumilovnými státy. Tyto snahy významně podpořila státní návštěva Norodoma Sihanuka /22. 11./ a presidenta Indonesie Sukarna /25. 5./. V tomto duchu se nesly i akce MČSP, v jehož závěru se konalo slavnostní zasedání s kulturním vystoupením polského souboru z Hlucholaz /10. 12./ a slavnostní koncert šumperského symfonického orchestru a sboru /11. 12./. Pořad byl uveden též dopoledne jako výchovný koncert a zúčastnilo se ho 109 žáků naší školy z II. stupně a večer 38 žáků z III. stupně.
Z hospodářských událostí sluší se zaznamenat úspěšný průběh Mezinárodního veletrhu v Brně, který byl ukončen 25. 9. Již dne 4. 9. zazářilo elektrické osvětlení ve všech místech naši vlasti. Byla totiž elektrifikovaná poslední vesnice Zlatá Baňa.
I naše školství se v tomto školním roce dostalo na nové cesty. Již v úvodě se mluvilo o poskytnutí učebnic a pomůcek zdarma, avšak rozhodnutím vlády byly zlevněny poplatky v jeslích a mateřských školách, čímž byl učiněn další krok k úplnému zrušení těchto poplatků. Dne 15. 12. byl přijat Národním shromážděním zákon o soustavě školství a dalšího vzdělání. Zákon vstoupil v platnost 1. 2. 1961 a od té doby nese naše škola nový název – střední všeobecně vzdělávací škola a základní devítiletá škola v Šumperku.
Nejvýznamnější událostí školního roku byly oslavy 40. výročí založení Komunistické strany Československa. Po celý školní rok prolínaly akce vztahující se k tomuto výročí veškerou školní práci. Byla to Expedice za rudým praporem, besedy se starými komunisty a další a další akce, o kterých se bude hovořit v dalších kapitolách. Oficiální oslavy probíhaly v Praze od 14. do 16. 5. 1961, po dobu, kterou před 40 lety zasedal ustavující sjezd. Oslav se zúčastnilo mnoho vzácných hostí, v jejich čele předseda Nejvyššího sovětu SSSR Leonid Brežněv. V Šumperku vyvrcholily oslavy slavnostním zasedáním OV KSČ a kulturním večerem v divadle Jiřího Wolkera. 93 žáků s učiteli s. Pokornou, Berčukovou, Cabákem, Dvořákem a Krejčím tvořilo delegaci školy na manifestaci při odhalení památníku obětem frývaldovské stávky v Dolní Lipové.
Radostné okamžiky prožívala Praha a všechen náš lid ve dnech 28. a 29. 4., kdy u nás na pozvání naší vlády pobýval letec – kosmonaut J. A. Gagarin, který byl vyznamenán Zlatou hvězdou hrdiny socialistické práce.
Nelze však pomlčet ani o smutných a bolestných chvílích a událostech. 15. 11. došlo u nás k železničnímu neštěstí u Stéblové. Na dole Dukla zahynulo 7. 7. při požáru 108 horníků. A téměř pirátskými zásahy byla zničena 2 dopravní letadla ČSA v dubnu u Mnichova a 12. 7. u Casablanky.
Zdroj: Kronika škola 1957 – 1963