Devatenáct

Text Františka France, profesora šumperského gymnázia v letech 1969–1981.

 

Na pamětní desce k uctění památky obětí fašistického teroru čteme devatenáct jmen. Osmnáct jmen studentů a jednoho učitele. Jména těch, jimž jsme povinováni nejvyšší úctou a nezměrným vděkem, protože jejich oběť se rovná nejvyšší ceně – ceně života.

V almanachu k padesátinám školy jsme uveřejnili jen sedm jmen (víc jich tehdy nebylo známo), vyvolalo to ohlas podivu, jak jsme mohli zapomenout na toho či onoho. A proto jsme se dali do pátrání nejen po těch, kteří svým životem ztraceným v boji za naše osvobození dokázali, že výchovný odkaz školy byl správný a poctivý, nýbrž i po těch, kteří v tomto boji přežili, pomohli k vítězství a položili základy k dnešnímu šťastnému životu.

Podařilo se nám získat informace, že 50 studentů a profesorů školy se podílelo na protifašistickém odboji, bylo postiženo nacistickou persekucí, případně se stali obětmi válečných událostí. Mohlo by se zdát, že to není počet nijak vysoký, avšak vezmeme-li v úvahu, že v průběhu 19 školních roků před 2. světovou válkou bylo na školu přijato 1 034 studentů a 212 jich ze školy vystoupilo, prošlo školou do konce školního roku 1937–1938 822 studentů. Ve stejném údobí působilo na škole na 80 vyučujících. A potom se ukáže, že každý 18. z předválečných studentů a profesorů byl účastníkem protifašistického odboje.

Účast v protifašistickém odboji je různorodá, přesto se dá shrnout takto: v našich vojenských jednotkách v zahraničí bojovalo 6 studentů, z nich v jednotce v SSSR 2 a v západních jednotkách 4. Mnoho abiturientů školy působilo ve zbytku ČSR, pozdějším Protektorátě, a také řada studentů školy dokončovala zde svá studia. Na obsazeném území však přesto vstoupilo do protifašistického odboje nejvíc studentů školy, celá polovina – 25 se jich zapojilo do severomoravského odbojového hnutí. S 13 se setkáváme v ostatních odbojových organizacích na zbytku ČSR a 5 studentů a absolventů zažilo nacistickou perzekuci či se stalo obětmi válečných událostí. U jednoho nemůžeme zatím přesně stanovit charakter odbojové činnosti, i když byla několikanásobně potvrzena.

O tom, že šlo o významný podíl na našem osvobození, svědčí skutečnost, že 14 účastníků odboje bylo vyznamenáno nejvyšším válečným vyznamenáním, jehož si každý voják a bojovník nejvíce cení – Československým válečným křížem 1939. Jen 5 se mohlo z uděleného vyznamenání právem radovat, 9 jich bylo vyznamenáno in memoriam, z nichž 1 dvakrát. Jsou to tito studenti a absolventi:

• Jan DOHNÁLEK
• Antonín DREXLER
• Karel HLÁSNÝ
• Miroslav KAMLAR im
• František KÖRNER 2 x im
• František KUBELKA im
• Karel LAŠTUVIČKA im
• Lubomír MANĎÁK im
• Ing. Dr. Emil MAZAL im
• Josef NOVÁK im
• Otto PROCHÁZKA
• František VYKYDAL im
• František WINKLER im
• Richard ZDRÁHALA

S nejhlubší vděčností se však skláníme před památkou těch devatenácti, kteří se už nevrátili mezi své drahé a mezi nás. Můžeme jen ctít jejich odvahu, můžeme jen pociťovat vděk za jejich oběť, můžeme jim jen slíbit, že jejich odkaz bojovat za svobodu, život, štěstí všeho lidstva a mír nezradíme.

• František BROKEŠ * 25. 1. 1921 † 27. 4. 1945
  Zastřelen při partyzánské zásobovací akci příslušníkem komanda Hitlerjugend.
• Alois DIVIŠ * 5. 5. 1920 † 20. 2. 1945
  Ubit v koncentračním táboře Terezín.
• Josef HOMOLA * 19. 3. 1909 † 16. 5. 1945
  Zemřel na útrapy a následky zranění utrpěné při výsleších.
• Miroslav KAMLAR * 3. 8. 1922 † 13. 10. 1943
  Padl v přibližovacím boji za nástupu 1. čs. samostatné brigády do bojů o Kyjev.
• František KÖRNER * 15. 1. 1909 † 7. 5. 1945
  Padl při obraně mostu přes řeku Moravu zasažen německou střelou.
• František KOVÁŘ * 15. 12. 1905 † 31. 3. 1945
  Popraven na bratrušovské střelnici.
• František KUBELKA * 13. 7. 1910 † 19. 3. 1945
  Podlehl útrapám věznění v káznici Waldheim.
• Karel LAŠTUVIČKA * 5. 8. 1906 † 5. 5. 1945
  Utonul v Severním moři při zachraňování spoluvězně z vězeňské lodi Cap Arkona.
• Lubomír MANĎÁK * 9. 9. 1923 † 23. 5. 1943
  Umučen v lomu koncentračního tábora Gross-Rosen.
• Ing. Dr. Emil MAZAL * 15. 6. 1915 † 3. 5. 1943
  Popraven v Berlíně – Plötzensee za ilegální odbojovou činnost.
• Bohumír MINÁŘ * 8. 3. 1897 † 11. 4. 1945
  Zahynul při leteckém bombardování káznice Bayreuth.
• Josef NOVÁK * 17. 2. 1911 † 10. 4. 1945
  Popraven plynem v koncentračním táboře Mauthausen.
• Rudolf OTEVŘEL * 19. 10. 1919 † 31. 3. 1945
  Popraven na bratrušovské střelnici.
• Jindřich SCHOSTAL * 21. 4. 1924 † 18. 5. 1944
  Zahuben v plynové komoře koncentračního tábora Osvětim.
• Zdeněk ŠIMEK * 27. 11. 1921 † 13. 5. 1945
  Postřelen 8. 5. 1945 za bojů o Dolní Studénky a svému zranění podlehl.
• Miloslav VÍTEK * 5. 3. 1925 + 31. 3. 1945
  Popraven na bratrušovské střelnici.
• Antonín VLČEK * 19. 4. 1921 † 31. 3. 1945
  Popraven na bratrušovské střelnici.
• František VYKYDAL * 28. 2. 1912 † 26. 3. 1945
  Zemřel na pochodu smrti z káznice Brieg.
• František WINKLER * 8. 10. 1925 † 5. 1. 1945
  Zemřel na úplavici v koncentračním táboře Terezín.

 

Zdroj: Almanach k 65. výročí založení gymnázia v Šumperku (1984)