Nela Konečná (G.2) – Pozvání
Do naší školičky
chodí rády dětičky.
Učíme se spustu věcí,
malí, velcí, dospělí.
Všichni, co ji dobře znají,
rádi na ní vzpomínají.
To, že už je stoletá,
oznamuje do světa.
Ať to vědí všechny děti,
že k nim tato zpráva letí.
Nebojte se, jste k nám zváni,
přijďte naši kamarádi.
Další příspěvky
Poslední zvonění mě dojímá. Už od prvního roku, kdy jsem na tuto školu jako jedenáctiletá holčička, plná očekávání, nastoupila, mě vždycky třicátého dubna zalije pocit smutku a dojetí nad tím, že ti v...
Šumperské gymnázium slaví sto let. Dlouhá doba. Událo se zde mnoho příběhů, zaznělo mnoho nadávek, napjalo se mnoho nervů, skončilo mnoho prvních lásek, objalo se mnoho zamilovaných lidí. Toto všechno...
Naše škola je něčím výjimečná. Tedy – pro někoho. Náhodnému kolemjdoucímu by asi připomínala každou druhou! Různé školy mají různý vliv na různé lidi. Také pocity prožívá každý jiné. Někdo jen zvedne ...
Ode dne, kdy poprvé spatříme tento svět, se učíme (a stárneme). Snad proto platí přísloví – se stářím přichází moudrost. Na světě existuje mnoho, mnoho různých lidí. Mohou být chytří, hloupí, ho...
