Jan Baslar (absolvent 2019) – Naše škola

Představte si gymnázium, úplně obyčejné gymnázium v úplně obyčejném malém městečku jménem Šumperk. Máte to? Teď si představte, že stojíte uprostřed jedné z jeho chodeb, která je prázdná a tichá a že za zdmi této budovy neexistuje zhola nic. Nyní se tato škola stává svým vlastním vesmírem, kde se všechny jeho součásti řídí svými vlastními fyzikálními zákony.

Jste pořád na té chodbě? Dobře. Do doposud ničím nerušeného ticha k vám dolehne plechový hlas školního zvonku. Za několik málo vteřin se před vašima očima začnou dít věci, kterým byste ještě před několika minutami jen těžko věřili. Z mnoha dveří po stranách chodby se začne hrnout obrovská masa složená ze studentů. Chaos. Jako malé částečky hmoty narážejí do sebe navzájem, tlačí se, hromadí se v chodbách, ucpávají je a jejich tok je značně zpomalen, nebo naopak na prázdnějších úsecích proudí rychle a plynule. Asi za dvě nebo tři minuty se však tento zmatek uklidní a my můžeme sledovat už jen hrstku studentů, jak pospolu setrvávají v klidu, nebo se rovnoměrným přímočarým pohybem přesouvají kupředu. Za chvíli ten samý zvonivý zvuk jako předtím ještě na okamžik rozhýbe žáky, ale tentokrát vnese mezi ně řád a pořádek, načež se všechny částečky segregují do předem určených míst.

Tohle ovšem není jediný znak toho, že se gymnázium projevuje jako samostatné universum. Stejně tak se každý den vyvíjí, mění se a nikdy není úplně stejné. Všechna stvoření v tomto vesmíru zde prožívají pády a zklamání, stejně tak jako úspěchy a radost. Lidé se zde setkávají, baví se spolu, smějí se, hádají se, brečí, milují se a občas i nenávidí. A ani prostředí zde nezůstává stejné. Věci se tu opotřebovávají a rozbíjejí, načež jsou nahrazovány věcmi novými. Zdi se špiní a znova natírají. Mění se tu židle, lavice, tabule, mapy, obrazy a plakáty, ale i skříně, stoly i rostliny. Škola už je takřka k nepoznání od té, která tu stávala před sto lety, ačkoliv se při pohledu zvenčí může budova zdát skoro stejná.

A co až všechen ten šum na chodbách utichne, světla zhasnou, dveře se zamknou a všichni lidé se odeberou do svých domovů! Potom zůstanou třídy a chodby tmavé a celý tento vesmír se ponoří do nehybného a mrtvého ticha.