Neuvěřitelné, jakou silou oplýváš i poté, kdy tolik roků Ti přibylo. Denně Tebou kráčí stovky nohou, některé jemně, tiše, některé prudce, dunivě, i přesto oddaně stojíš dál. Stovky hlasů ve Tvých chodbách rezonují a odráží se zpět!

Tolikeré zpovědi jsi vyslechla, do mnoha plášťů ses oděla, stovek a tisíců událostí svědkem ses stala. Pro mě jsi, Gymnázium, rodu ženského – „Matka starající se“!

Tisícům duší poskytla jsi domov, možná stejně dobře jako mučírnu (!snad ne?)…

Přežila jsi pohromy, zůstala jsi stát jako maják v moři, svítíš na cestu všemu dobrému!

Sto let uplynulo od Tvého začátku, ať zase další stovku oslavíš!

QBFFFQS – Quod Tibi bonum, faustum, felix fortunatunmque sit – ať je Ti vše příznivě a úspěšně nakloněno!